Věci se rychle mění. Zatímco náš předchozí příspěvek hovořil o poklidném období na ostrově, ze zmiňované pohody už toho teď moc nezbylo. Všechno se tu zastavilo. Průběh dění, který způsobil výskyt coronaviru ve světe, je hodně podobný jako v ČR nebo jiných evropských státech, jen s trochou odlišností výcházejících hlavně ze skutečnosti, že jsme na ostrově a že konkrétně náš ostrov je zatím čistý. Neplatí to o Azorských ostrovech obecně. Už máme dva případy nakažených lidí na ostrově Terceira a jeden na ostrově Faial.
Jaro klepe na dveře
Tak máme březen a časy se na našem milovaném ostrově mění. Už nám tu není taková zima, umíme trochu portugalsky a začínáme do místního života více zapadat. Největší zásluhu na tom všem mají samozřejmě naši sousedé, bez jejich pomoci by bylo všechno o dost těžší. Naše pravidelné společné učení portugalštiny, kde je přísně zakázána angličtina, se dokáže změnit v příjemné povídání. Stále jsou sice pro komunikaci potřeba všechny končetiny a pantomima také nevymizela, ale když je dobrá nálada a dostatek kofeinu, umíme si i docela dobře podiskutovat o novinkách a semtam se i společně zasmát.
Krb, krbík, krbíček
Je to pro nás velká věc a protože současné podmínky dovolily odkrýt počítač (všudypřítomný prach začíná usedat a byl podroben druhé vlně vytírání), rozhodli jsme se vytvořit dočasný fotodokumentační speciál o stavbě momentálně nejdůležitějšího vybavení domu. Výkonný odvlhčovač a zahřívač snad již dnes bude poprvé zažehnut a otestován. Není moc prostoru na text, proto musí stačit fotografie, které ale neodpoví na vše. Dovolili jsme si vložit do fotopříběhu i jednu hádanku: k čemu má sloužit ploška vpravo na krbové vložce?
A rok se překulil
Po delší době – to proto, že je u nás spíše pracovně a času je méně než dříve – jsme konečně sepsali další příspěvek. Je o tom, jak jsme vítali Nový rok a zavzpomínáme na časy předvánoční a vánoční. Je tomu už měsíc, co se naší oblastí prohnaly obrovské větry, které nám popravily dalších 10 banánovníků. Déšť nepřestával, po stráních stékaly přímo potoky a to chladno a mokro mě dostalo až do postele, kde jsem si sám pro sebe generoval teplotu blížící se čtyřicítce. Nepříjemné nemocné období vyšlo přesně na vánoční svátky, ale díky domácí péči a novým zážitkům v novém kraji jsme ho přežili a i něco hezkého prožili. Přišly totiž Vánoce, místní “Natál”.
Blíží se konec roku
Dnes začneme povídáním o našem nekonečném snu – o přestavbě. Po konzultaci se Sofií, naší architektkou, kterou nám dohodila Connie, jsme se nemohli dočkat výsledku její analýzy dostupnosti stavebních firem a odhadu cen. 14 dnů po termínu nám konečně napsala a svým mailem spláchla veškeré představy o dokončení přestavby do prázdnin. Že prý je toho teď hodně a nejbližší její známé stavební firmy budou k dispozici v září příštího roku. No hrůza, horší zprávy jsme obdržet nemohli. Takový výsledek jsme nedokázali přijmout a z toho rozčarování se rozhodli osvojit si veškeré zednické a instalaterské práce. Tak my si to postavíme sami!
Brrr a vrrr
I přesto, že má zima ještě pár měsíců čas, teploty u nás kolísají výrazně už teď. Venku se občas dostanou i pod 15 stupňů a uvnitř se zatím zázračně (v nejchladnějších částech dne) držíme nad 19ti stupni – a to už není stále tak příjemné. Tyto hodnoty teploty uvnitř udržujeme hlavně díky vaření v kuchyni a běžícím počítačům. Každá desetinka klesající teploty uvnitř je znát. Nám tedy nezbývá nic jiného, než si pořídit nějaké teplejší oblečení i na doma. A abychom se trochu více zahřáli, spouštějí se vzpomínky – na každodenní zážitky z minulé zimy, na to, co zažíváte už teď vy, totiž…
Přichází zima a byl u nás Johník
Přichází zima, vlhkost mohutně stoupá a možná kvůli tomu se tu veškeré baterky vybíjejí hodně rychle a my je musíme dost často měnit. Oblečení také nevydrží dlouho suché, a tak příchází na řadu častější využití našeho odvlhčovače. Počasí si dělá co chce a naše přípravy na zimu nemůžou být víc chaotické. Kdy bude zima, jaká bude a jak se nám podaří bez krbu přežít? Tak by se dala shrnout aktuální doba u nás na ostrově. Naštěstí se tady stále něco děje a my tak neupadáme do podzimních depresí. Takže, co je u nás nového…?
Příliš života
Začněme vyprávěním o naší první zkušenosti s hurikánem – Lorenzem, jehož chvost se přes nás přehnal. Předpovědi se nakonec úplně nenaplnily a hurikán druhého stupně, který tu byl naposledy před 80ti lety, nás minul o pár stovek kilometrů. Pochutnal si však na západních ostrovech Azorů. U nás fičel prostě jen silný vítr – nic, co bychom tu už nezažili. My nováčci jsme však měli před příchodem hurikánu docela obavy, proto jsme o běsnění mluvili s Connie a sousedy a ptali se na jejich přípravu na ďáblovo řádění…
Hurikán Lorenzo
Předpovědi se trochu liší, tak čekáme co se bude dít.
Silný hurikán Lorenzo ohrozí Azory, potom zamíří k Evropě
Mohli jste sledovat na: Windy
Aktualizováno: hurikán nás o pár stovek kilometrů minul, takže vše dobře dopadlo a my jsme naštěstí nic víc než silnější vítr nezaznamenali. Pokračovat ve čtení “Hurikán Lorenzo”
Viktoria Plzeň
Dnešní příspěvek věnujeme naší návštěvě, plzeňským fanouškům Viktorky (my fotbal nesledujeme, takže mezi námi nemohlo dojít k žádným zbytečným rozepřím), která svou spontánností překonala vše, co se nám tu doposud přihodilo. Snad čím vyšší míra nečekanosti, tím větší požitek. Vše začalo, tak jako obvykle, nenápadným telefonátem. Ve středu volá Libor: “Ahoj Otiku, tak jak se tam máte? Jsi doma? Co kdybych se zastavil?” 🙂 Povídám dobrý, tak jo, když koupíš letenky 2 měsíce dopředu, tak je to nejvýhodnějši. A ve sluchátku se ozvalo: “No tak jo, tak v pátek přiletíme”.