Někdy se zdá, že na ostrově není moc těch, kteří se nechtějí nechat ovládat strachem z nového viru. Z přehnaných reakcí na netu často vytéká hněv, jindy úzkost a zoufalost, kterou tu místní zažívají a bojují s ní už měsíc zavření ve svých domovech. Vláda podporuje ty, kteří musí zůstat doma a nechodí do práce (hlavně místní rybáře), téměř vše se zavřelo a zastavilo a všichni asi potají doufají, že za pár dnů se to zlé rozplyne a bude zase dobře. Ale nevypadá to. Naopak velmi pomalý postup nemoci na ostrově nevěští nic optimistického, hlavně s ohledem na čas, který vývoj záchranné vakcíny ještě zabere. Jako přes kopírák – stejné jako jinde ve světě.